Julius: Time management budoucího podnikatele
Dvaadvacetiletý Julius Murmu má smělé plány. Chce se stát produktovým manažerem a majitelem textilní továrny. V Bangladéši by chtěl založit textilku, a tak pomoci lidem z jeho regionu k vyšší životní úrovni. Sám pochází ze 4 sourozenců a chudých poměrů. Dnes studuje druhým rokem vyšší odbornou školu textilní. A jak to všechno začalo?
Život v rytmu zvonu, ale i bez něj
Bylo mu šest a jeho strýček přemluvil rodiče k tomu, aby dali kluka do školy . A tak se také stalo. Jeho novým domovem se stala internátní škola SAMS, kde strávil 12 let, víc jak polovinu svého života. Na školu vzpomíná rád, měl tam spoustu kamarádů, krásné prostředí, a pravidelný režim. Možná až moc pravidelný.
Když se ohlíží zpět, říká: „Můj život měl pravidelný řád řízený zvoněním. Zazněl zvonec a bylo čas vstávat. Zazněl zvonec a bylo čas jíst. Zazněl zvonec a bylo čas jít do školy, studovat, hrát si, pracovat, spát. Přesně jsem věděl, co mám kdy dělat.“
Přechod na vyšší odbornou byl obtížný, a z pohledu Středoevropana i poněkud úsměvný. Dal by se vyjádřit slovy „přestal zvonit zvonec a pravidelnému režimu dne byl konec.“ Ano, byla to velká změna. Julius měl najednou problém s time managementem, doposud řízeným školním zvoncem. Nebyl zde žádný signál, který by mu říkal, kdy má vstát z postele, kdy jíst, kdy jít do školy, kdy se učit. A tak byl všude pozdě. Chvíli mu trvalo, než si zvládl vybudovat nový návyk a začal žít organizovaně i bez zvonění.
Studium a smělé plány
Studiem ve škole obvykle tráví 4-5 hodin denně, další 2-3 hod zabere domácí studiu. Ve volném čase tancuje nebo hraje fotbal. Náklady na studium jsou 15 000 taka (3 150 Kč) za semestr, plus 5 700 taka (1 200 Kč) na ubytování stravu a vše ostatní. S krytím nákladů mu pomáhá rodina, dárce BanglaKids a organizace BanglaHope. Julius je aktuálně v druhém roce čtyřletého studia vyšší odborné školy a chtěl by pokračovat dvouletým bakalářským studiem.
V Bangladéši pracuje v textilním průmyslu přes 4 mil. lidí, avšak je zde akutní nedostatek kvalifikovaných produktových manažerů, kteří by byli schopni rozpracovat celý výrobní proces do jednotlivých operací a s prominutím sestavit „lidskou výrobní linku.“ A právě zde vidí Julius svoji příležitost. Dobré komunikační dovednosti, strukturované myšlení a dnes i dobrý time management jsou dovednosti, které jako manažer textilní dílny bude potřebovat.
Juliovy plány zde ovšem nekončí. Rád by se dvěma kamarády založil svou vlastní textilní továrnu v oblasti Dinajpur na severozápadě Bangladéše, kde vyrůstal, neboť textilní výroba je koncentrována hlavně v okolí hlavního města Dháky. Pokud by se jim to podařilo, mnoho lidí z oblasti Dinajpur by získalo práci. Z nádenic a nádeníků by se stali zaměstnanci textilky s vyšším příjmem a lepší životní úrovní. To je jeho hlavní motivace.
Širší souvislosti vzdělávání dětí v programu BanglaKids
Juliovi přejeme hodně trpělivosti ve studiu, získání potřebných znalostí a dovedností. A aby neztratil elán a motivaci, která ho žene kupředu za svými sny zlepšovat kvalitu života lidem v Bangladéši. I tento rozměr může mít podpora dárců v programu BanglaKids.
Aktuálně pomáhají konkrétní dívce či chlapci, ale za pár let se jejich finanční podpora může proměnit v pomoc celé komunitě, která – v tomto případě díky vzdělanému Juliusovi – nalezne lépe placenou práci a životní podmínky mnoha rodin se zlepší.
