Světový den učitelů na škole JASS
Světový den učitelů naplnil 5. října internátní školu Jalchatra (JASS) srdečnou atmosférou plnou vděčnosti. Den, který ustanovilo UNESCO v roce 1994 slouží jako globální ocenění neúnavného úsilí pedagogů, kteří formují mysl i srdce dětí pro budoucnost. Ceněny jsou nejen profesní znalosti učitelů, ale také jejich láska, trpělivost a moudré vedení.
Studentské projevy vděčnosti
Studenti přijali ducha dne s nadšením. Oslava začala v rušné školní aule, kde bylo vzrušení až hmatatelné. Zářící úsměvy odrážely touhu studentů poděkovat učitelům, a vyjádřit, jak moc pro ně znamenají. V bohatém programu recitovali někteří studenti dojemné básně, zatímco jiní, stydliví, ale hrdí, četli biblické verše. Emoce projevů vytvořily atmosféru hlubokého spojení a vzájemné úcty.
Tradice úcty a respektu
V krásné tradici úcty a sounáležitosti přistoupili studenti ke svým učitelům s girlandami v rukou, a na znamení hluboké úcty se dotkli jejich nohou. Viditelně dojatí učitelé se tiše usmívali a oči jim jiskřily hrdostí. Tento dojemný okamžik vypovídal o skutečném poutu mezi učiteli a jejich žáky.
Ředitel JASS využil tuto příležitosti a oslovil všechny přítomné. Připomněl, že učitelé jsou více než jen dospělými autoritami, nýbrž i mentory, a někdy i „druhými rodiči.“ Předávají studentům nejen akademické znalosti, ale také žádoucí životní postoje, čímž formují charaktery svých žáků. Studenti si tak mohli uvědomit a nově ocenit trvalý vliv učitelů na jejich životy.
Kreativní projevy uznání.jpg)
Na závěr oslav se studenti shromáždili u vzpomínkového banneru. Vděčnost a uznání práce učitelům vyjádřili srdečnými osobními vzkazy na kartičkách či vzkazy zapsanými fixem přímo na banner. Mladší studenti vyráběli barevné kartičky ve tvaru srdce. Vše probíhalo ve milé atmosféře, zazníval smích, radost a vděčnost.
Šlo ale o víc než o krásný program a osobní vzkazy učitelům. Šlo o společné chvíle, o úsměvy, smích a vděčnost, které se rozléhaly po celé škole. Světový den učitelů na internátní škole JASS měl obrovský úspěch. Ne snad díky velkým gestům, ale díky srdečné atmosféře a vzájemnému poutu mezi žáky a učiteli. Jan Ámos Komenský, učitel národů, by měl jistě radost.
