Děti píší dárcům
Pamatujete si na své první pokusy s písmenky? Nebo na první psaná slova vašeho dítěte? Často nám vzpomínka na tyto chvíle vyvolá úsměv na tvářích. Nejinak je tomu s dětmi v Bangladéši, avšak jejich pokusy jsou navíc okořeněny kulturními rozdíly.
Bangladéšské děti nejsou zvyklé psát osobní dopisy a může být pro ně obtížné sdílet informace o svém životě. Mnohé se stydí za svou situaci nebo nejsou zvyklé vyjadřovat své pocity písemně.
Psaní dopisů tak není pro bangladéšské děti z chudých rodin úplně přirozené. Děti proto píší obvykle krátké děkovací dopisy, které mohou vyznívat velmi stroze. Stručnost ovšem není nezájem, ale kulturní rozdíl. Každý dopis, který dítě napíše, je projevem vděčnosti a úcty k vám jako dárci.
Proto vás milí dárci prosíme o pochopení a shovívavost, pokud dopisy dětí nejsou příliš osobní nebo obsáhlé, nebo se v nich děti opakují. Chtěly vám udělat radost na úrovni svých dovedností.
Děkujeme za pochopení!
